Math Learn Site Math Learn Site Math Learn Site Easy

Math Lesson Plans Grade 5 Math Mathlearnsite G Trigonometry Trigonometry Cs 1 Math Learn Site Rosekruciáni - Růže a Kříž | Panna.cz

Math Lesson Plans Grade 5 Math Mathlearnsite G Trigonometry Trigonometry Cs 1 Math Learn Site

search search search Trigonometry search search searchetsearch Math z Mathlearnsite esearche Grade ým Trigonometry l Plans Lesson bsearchá Mathlearnsite e Trigonometry j Grade Mathlearnsite u Trigonometry a Lesson ý Lesson searchtjn Plans o Trigonometry v Grade eh Math Tsearchiosearch Ma Math h msearch T Trigonometry igoomesearchrsearch searchsarc Lesson Grade Ma Math hl Math a Lesson n Plans it Lesson MasasearchchhlMathasearchsesearchr Trigonometry hs Grade tsearchGrade Mathlearnsite Lesearchson searche Plans serchc Trigonometry asearchhlearsitesearchnc Lesson . Grade K Grade l Trigonometry tsearch Math var, Math tvsearchrsearchs Mathlearnsite é Math y Grade ř Math p Grade m Math nsearch searchěn Math u r Plans v Plans u Math besearch a Lesson ásearchk Lesson a ksearchn Plans esearch Tasearchosesearchnos Trigonometry t Lesson aru Trigonometry Trigonometry řed Math tv Math vnsearch še Math i Math s Math ran Trigonometry m fsearchry, z Mathlearnsite asearchu Grade esearchspr Plans ve Math lsearcho Grade t Plans Math t Math r Lesson ud Trigonometry vš Grade sprvně Mathlearnsite ěi Lesson i Trigonometry Trigonometry á Trigonometry asearchí Math Lesson až Grade ésearchu Trigonometry t Lesson , searcho izsearchsosearchžsearch. Plans o, searcho Grade dásearchmalý kamének, každý si uchová na věčnost.

Tento kámen je neobyčejně lehký. Slovo Věčné neváží nic. Udržuje svou silou nebesa i zemi. Je v nitru každého, ale není obsáhnuto nikým. Ježíš je prvorozený všeho stvoření a jeho dokonalost je všechna převyšuje. Projevuje se komu chce, tam, kde je, nesen svou nezměrnou lehkostí. Naše lidství vystoupilo nad všechna nebesa a stanulo po boku Otce. Bílý kámen je dán tomu, kdo rozjímá. Nese nové jméno, jejž zná ten, kdo je obdrží.

Všichni duchové, kteří se vrací k Bohu, obdrží vlastní jméno. Jméno jest odvislé od hodnosti, více nebo méně vynikající, od zásluh a od velikosti jejich lásky.

Naše první jméno naší nevinnosti, ono, jež dostáváme při křtu, jest okrášleno zásluhami Ježíše Krista. Dosáhneme-li milosti po ztracené nevinnosti křtu, obdržíme od Svatého Ducha jméno nové, a to je jméno věčné.

Jest určitý vnitřní a neznámý rozdíl mezi tajnými přáteli Boha a jeho tajemnými dětmi. Oboje stojí přímo v jeho přítomnosti. Ale přátelé vlastní jejich zásluhy i nejvnitřnější určitým právem nedokonalé povahy. Oni volí a ovládají svůj svět se souhlasem k Bohu, jako nejvznešenější předmět své moci a svého přání. Jejich vlastnost je tedy zdí, která jim zabraňuje vniknouti do posvátné nahoty, nahoty ber představ. Jsou pokryti portréty, které představují jejich osoby a jejich akce, a tyto obrazy vsunují se mezi jejich ducha a Boha. Třebaže cítí božskou jednotu ve výlevech své lásky, mají přece jen v hloubi sebe samých pocit překážky a vzdálenosti. Nemají ani pojmu, ani lásky přímé cesty: nahota, ignorující způsob bytí je pro ně čímsi cizím. Také jejich vnitřní život, i v nejvyšších okamžicích je spoután rozumem a mírou lidskou. Je pravda, že rozeznávají velmi dobře intelektuální rozměry. Ale jednoduchá kontemplace, skloněná k božskému Světlu je pro ně tajemstvím. Obrací se k Bohu ve vášni své lásky; ale tato v základě nedokonalá vlastnost jim brání, aby hořeli v ohni. Jsouce rozhodnuti k neustálé službě Boha a jeho následování, neznají ještě touhu po vznešené smrti, kterou jest deiformický život. Činí v málo případech vnější akty toho tajemného míru, který spočívá v činnosti. Ponechávají si všechnu svou lásku pro vnitřní útěchu a nedokonalé jemnosti. Proto zastaví se na cestě a odpočívají před tajenou smrtí a nedosáhnou koruny, kterou nahá láska vkládá na hlavu vítěze.

Těší se z určité božské jednoty, cvičí se, vzdělávají se, znají svůj stav, rozlišujíce jeho vnitřní cesty a milují dráhy, po nichž stoupají. Ale neznají nevědomosti vznešené z nadšení, jež se více necítí, a krásy tuláctví skrytého v nadsmyslné lásce, osvobozené od začátku, konce a míry.

Tajemnost řádu Rosekruciánského, jeho vznešené cíle a jeho tradice, zavdaly příčinu k podivuhodným dohadům o duchovní moci tohoto bratrstva, hraničící přímo s fantastickými názory, jež se objevují i ve spisech některých autorů XVII. a XVIII. století. Tak dílo „Instruction à la France sur la vérité de l'Histoire des Fréres de la R. C." (Paris 1623) a německý spis „Ueber geheime Wissenschaften, Initiationen und neuere Verbindungen" (Altenburg 1786) píše, že původní členové bratrstva Růže a Kříže:

1. Léčí z milosrdenství bez jakékoliv odměny.
2. Musí se oblékati podle zvyků země, v níž se nacházejí a sejíti se každého roku jednou na společné kongregaci.
3. Musí si nalézti nástupce, jestliže je to třeba, jenž by byl schopen je zastupovati.
4. Míti iniciálky RC jako znak a symbol své společnosti.
5. Naříditi, aby místo jejich hrobů zůstalo neznámo, stane-li se, že někdo z nich zemře v cizině.
6. Udržovati bratrstvo v tajnosti pod dobu šest krát dvacet let a věřiti pevně, že tato společnost v případě, že by zanikla, může býti obnovena na hrobě a památníku jejího zakladatele.
7. Vedle těchto, snadno vyplnitelných příkazů připisují si získání vlastností, jež Bůh až dodnes žádnému z pozemských stvoření nepropůjčil.
8. Neboť tvrdí a ujišťují, že meditace jejich zakladatele převyšují a přesahují všechno, co bylo kdy známo, objeveno nebo zjištěno od stvoření světa, lidským studiem, božským zjevením nebo sdělením andělů. Že jsou určeni, aby dokončili budoucí zřízení všech věcí tohoto světa k nejlepšímu stavu, dříve než přijde konec.
9. Že vlastní vědění a zbožnost vyššího stupně a jsou obdařeni zvláštními výsadami přírody, takže mohou je sdělovati jiným, uznají-li je za hodny.
10. Že ať by se nacházeli na kterémkoliv místě ve světě, znají děj věcí, odehrávající se na ostatních místech, jako by lam byli přítomni.
11. Nepodléhají ani hladu, žízni, stáří, nemocem, ani jiným nesnázím.
12. Poznávají zjevením ty, kteří jsou schopni přijetí do jejich bratrstva.
13. Že mohou žíti ve všech dobách, jako kdyby zde byli od počátku světa anebo měli žíti až do jeho konce.
14. Vlastní knihu, v níž je obsaženo vše, co možno nalézti v knihách současných i budoucích.
15. Že mohou donutiti nejmocnější duchy a démony, aby jim sloužili a vzíti jim silou svého kouzla perly a drahé kameny.
16. Že Bůh je zakryl oblakem, aby je chránil před nepřáteli a že nikdo, kdo by neměl očí pronikavějších než orel, nemůže je viděti.
17. Osmi prvním bratřím jejich společnosti dostalo se milosti vyléčiti tolik nemocných, že jejich množství bylo jim obtížné. Jeden z nich, kabbaly znalý, jak vysvítá z jeho knihy, vyléčil malomocného hraběte z Norfolku v Anglii.
18. Bůh dal společnosti právo rozmnožiti počet svých členů.
19. Vynalezli novou řeč, aby mohli vyjádřiti povahu všech věcí.
20. Jejich působením rozpadne se trojitá koruna papežská v prach.
21. Zavrhují rouhačství východu i západu a uznávají dvě svátosti s obřady prvého obnovení chrámu.
22. Uznávají čtvrtou monarchii a císaře Římanů jako svého pána a ostatních křesťanů.
23. Dodají mu více zlata a stříbra, než může španělský král dostati z obou Indií, jak východní, tak i západní, neboť jejich poklady nemohou býti nikdy vyčerpány.
24. Jejich kolegium, které nazývají kolegiem Sv. Ducha, nemůže býti nikdy poškozeno, třebaže statisíce lidi je vidělo a zpozorovalo.
25. Jejich knihovna obsahuje více tajemných knih, z nichž první se jmenuje Axiomata, druhý svazek Protheus, třetí Kolo. Dále jsou dvě knihy světa, první, přeložená z arabštiny do latiny jejich zakladatelem během jeho pobytu ve městě Damkaru, druhá, sepsaná jimi. Konečně Velký slovník, a ta, která jest jim po Bibli ze všech nejužitečnější, to jest ona, kterou držel ctihodný otec Růže a Kříže po své smrti ve své pravé ruce.
26. Jsou jisti, přesvědčeni, že pravda jejich učení má potrvati až do posledního období světa.
27. Konečně ujišťují, že nemluví v hádankách, ani v parabolách, že nechtějí býti považováni za novotáře. Rovněž nechť si nikdo nemyslí, že oznámení tolika pozoruhodných věcí uniklo jim následkem neobezřetnosti, nebo že by bylo sděleno ze zlomyslnosti.
28. Pozdější autoři popisují podrobněji hrobku zakladatele bratrstva. Pozadí sklepení domu Sv. Ducha, v němž bratří nalezli pohřbeno tělo zakladatele řádu bylo ozářeno sluncem, jež bralo svoje světlo od slunce světa. V jeho záři spatřili pak na kulatém oltáři kovovou desku, nesoucí nápis:

„ACRC. Hoc universi compendium vivus mihi sepulcrum feci."

A v kruhu kolem bylo pak napsáno:

„Jesus mihi omnia."

Vedle toho byly tam nalezeny sošky a nápisy, z nichž první zněl

„Nunquam vacuum", druhý: „Legis jugum", třetí: „Libertas evangelii" a čtvrtý: „Dei gloria intacta", hořící lampy, zvony, zrcadla různých vlastností, několik knih a rukopisů, mezi nimi slovník učení Paracelsova a miniaturní svět, zhotovený Rosenkreutzem tak, aby se ve všech svých částech a pohybech podobal světu velikému.

Na dveřích sklepení byl nápis:

Post CXX. annos patebo.

Tak označen byl rok 1604 jako letopočet obrody řádu a důvod k vystoupení bratrstva na veřejnost.

Toto sklepení, v němž odpočívala mrtvola Rosenkreutzova, mělo sedm stran a sedm úhlů. Každá ze stran byla 5 stop široká a 8 stop vysoká. Bratří rozdělili sklepení na tři části: klenbu, čili nebesa, stěny nebo strany a podlahu nebo zemi. Nebe i země byly rozděleny v trojúhelníky, jež souhlasily se stranami. Každá strana se pak dělila na deset trojúhelníků s obrazy a příslovími, jež sloužila k osvícení adeptů. Pod oltářem nalezli bratří neporušené tělo Rosenkreutzovo. V ruce držel knihu, psanou zlatými písmy na pergamenu se značkou:

„F: Testamentum Fratrum Rosae et Aureae Crucis"

Na konci této knihy označena byla jména osmi bratří, přítomných jeho pohřbu.

Prvých 27 článků, jejichž původní znění je v uvedeném textu jistě značně zveličené a rozšířené fantasií transkribujících autorů z XVII. století, zachovává přes svůj dobrodružný zevnějšek dosti původních stop. Dovedeme-li čísti mezi řádky, objevíme snadno prvotního rosekruciánského ducha, obětavého až do krajnosti, jenž překonává pudy své tělesné schránky do té míry, že tato snadno odolává a přehlíží pozemské útrapy hladu, žízně a stárnutí. Objevíme legendu o člověku, jenž jsa typem tohoto ideálního bratrstva, které zná pozemské dění a jeho myšlenkové procesy v jejich původní podstatě, typ člověka, jenž osvobodiv se od exoterismu symbolů, obrazů a fantasií, dovede je tím lépe pochopiti a jim se přizpůsobovati. Tato schopnost je pak „oblakem božského", který zakrývá Činy a myšlenky zasvěcencovy za šat doby, representovaný celým arsenálem rituálních počinů každého dne, jejichž obřadnost si již člověk dneška ani neuvědomuje, neboť mu zevšedněly více, než cokoliv jiného.

Zdaž není kniha, ve které je napsáno vše, co kdy bylo napsáno a napsáno bude, onou knihou, kterou se inspirovali všichni opravdoví geniové a zasvěcenci, totiž knihou přírody, aneb lépe přírodou samotnou. Pro tuto knihu bylo nutno nalézti - nikoliv vytvořiti - novou řeč, jazyk, který vyjadřuje a vystihuje povahu všech věcí, jazyk, o němž se zmiňuje Genese v legendě o Adamovi před jeho pádem, kdy byl schopen rozuměti přírodě a všemu tvorstvu, neboť s ním mluvil a dával mu jména.

Druhá část textu, popisující hrobku Rosenkreutzovu, zdá se býti všestranně symbolickou.

Legenda o nalezení mrtvého zasvěcence, v jehož rukou spočívá iniciační text vzácné hodnoty, má svoje obdoby v báji o egyptském Osiridovi a Hermovi, jenž bývá zván Trismegistos. Nesnaží-li se autoři legendy touto alegorií ztotožniti Rosenkreutze s Hermem, poukazují při nejmenším na tento starší fakt, aby upozornili na stáří svého zasvěcení.

Hrobka má 7 úhlů a 7 stran. Sedmička, kabbalisticky druhá oktáva vývoje, jednička druhého jeho stupně znásobuje se sedmicí druhou na číslo 49, jehož hermetický součet dává číslo 13. fixované již v Písmě počtem účastníků Poslední Večeře.

Tři díly sklepení poukazují na tři základní principy dění, z nichž každý na důkaz své dokonalosti jest označen desítkou, symbolem dokonalosti, vzniklým ze základní trojnosti.

Kniha „Starke Erweise aus den eigenen Schriften des Hochseligen Ordens Gold und Rosenkreutzer für die Wahrheit, dass seine in Gott ruhende Väter von ewigen Thät und Wirksamkeit sind. Von einem ächten Liebhaber des wahren Lichts", (Wien, Regensburg, Berlin 1788), tvrdí, že vědění rosekruciánů pochází již od starozákonních praotců, jako byli Adam, Noe, Abraham, Isák, Mojžíš, Aaron, Jošua, David, Šalamoun, Hiram, Apis a Hermes Trismegistos, a že ač zasvěcenci se původně sdružovali, přece jenom řádný zákon byl ustanoven teprve za časů Mojžíšových v Egyptě a v Arabii a po babylonském zajetí byl založen spolek i v Syrii. Za života Šalamounova a Hermova bylo pak utvořeno roztřídění a odstupňování členů.

Během doby musil však řád měniti svoje zřízení následkem vlivů měnící se kultury, což se stalo ve IV., V. a VI. věku sedmi moudrými mistry, kteří jeho organisaci dali novější zřízení. Aby pak mohli vybírati nejlepší z nejlepších pro svoje bratrstvo, zřídili prý tři nejnižší třídy, jimiž jsou organisace zednářské.

Rosekruciánské bratrstvo obracelo se několikráte k veřejnosti, jednak aby uvedlo na pravou míru názor na svoje učení, za druhé, aby získalo nové stoupence. Dva z těchto traktátů byly uveřejněny Ambrosiem Siebmacherem v díle, jehož plný titul jest „Wasserstein der Weysen oder Chymisches Tractätlein darin der Weg gezeigt die Materia genenent und der Prozess beschrieben wird zu dem hohem Geheymnis der Universal-Tinctur" (Frankfurt 1616):

Každý touží po velikých pokladech zlata a stříbra, po drahokamech a bohatství, aby byl, na světě veliký a mocný. Bůh také všechno toto stvořil k lidské potřebě, aby se toho stal člověk pánem a při tom poznal jeho dobrotu a všemohoucnost, jej ctil a jemu za to děkoval. Každý však touží získati tyto věci s malou námahou, bez nebezpečí a bez práce a nikdo nechce hledati tam, kde Bůh je uložil, kde je má přislíbeny. Ale Bůh, jenž nechce lidstvu nic skrývati, chce v této době, dříve než nadejde poslední soud, zjeviti mnohé těm, kteří jsou toho hodni. Kristus o tom mluví (třebaže velmi zastřeně, aby nehodní mu nerozuměli), řka: „Zde nemá býti nic skryto." Jsme povzbuzováni Božím duchem, abychom zvěstovali světu vůli Páně, což jsme i různým způsobem učinili. Ale našim slovům bylo buď špatně rozuměno, nebo bylo i jimi pohrdnuto. Lidé se domnívají, že je naučíme vyráběti zlato cestou alchymie, nebo že je zahrneme velikými poklady a ještě ze svého jim dáme, aby podle svého přání měli pro svůj přepych, pro své válčení, pro své pitky a obžerství, pro svou nemravnost a lichvu a pro jiné hříchy. Dobří by si měli vzíti příklad z oněch deseti, z nichž pět zpozdilých požadovalo olej od pěti moudrých, že všechno to může každý jednotlivec získati cestou zcela jinou, vlastní pílí a snahou.

Jakmile poznáme smýšlení takového druhu zjevením božím, nebo z jejich vlastních spisů, uzavíráme svůj sluch před jejich křikem a hlučení po pomíjivém zlatu a necháváme je marně volati, což způsobuje láteření proti nám a tupení nás (o čemž nyní nic nesdělujeme). Bůh najde pro to již včas odplatu.